Imunitní systém je pro člověka nezbytný. Chrání tělo před patogeny, jako jsou viry nebo bakterie, které mohou způsobit onemocnění. Jakmile patogen pronikne do těla, imunitní systém je zodpovědný jeho rozpoznání a zneškodnění.
Silný imunitní systém Vám pomůže zůstat fit a být výkonný a odolný vůči nemocem.
Jak ale můžeme podpořit náš imunitní systém? Velmi důležitý vliv má naše strava. V následujícím textu jsme pro vás sestavili důležité tipy:
1. Dostatek bílkovin a mikroživin
Jezte vyváženou, pestrou stravu se spoustou zeleniny a ovoce. To zajišťuje nutričně bohatý přísun životně důležitých mikroživin. Kromě toho je však klíčový i dostatečný příjem bílkovin, protože optimální metabolismus bílkovin není důležitý pouze pro budování a udržení svalové hmoty, ale také pro řadu dalších funkcí (např. pro protilátky, krvinky, enzymy, hormony, imunitní systém).
Silný imunitní systém nezávisí jen na bílkovinách, vitamínech a minerálech, ale také na zdravé střevní flóře. Kromě toho existuje řada dalších živin, které díky svým specifickým vlastnostem zajišťují široké spektrum účinků a přispívají tak k celkové pohodě a aktivnímu a vitálnímu životnímu stylu.
ZDE najdete kvalitní produkty podporující imunitní systém.
TIP: Ujistěte se, že pravidelně přijímáte kolem 25 g bílkovin každé 3-4 hodiny. Pokud je nelze dostatečně pokrýt jídlem (např. odpoledne), jsou vhodnou alternativou kvalitní proteinové doplňky (proteinové tyčinky, proteinové koktejly).
Zde si můžete vybrat z široké nabídky proteinových koktejlů značky Sponser a proteinových tyčinek.
2. Slunce a vitamín D
Vitamin D hraje důležitou roli v imunitním systému a obranyschopnosti organismu. Tvoří se především v kůži působením slunečního záření. Nedostatek vitaminu D je proto patrný zejména v zimních měsících. Nedostatek vitaminu D je velmi častý, zvláště v zemích s nižším slunečním svitem, jako je na sever od Alp, a je dále zhoršován nevhodným životním stylem a také i nadměrnou ochranou před sluncem.
Vitamín D je jediný vitamín, který si tělo dokáže vyrobit samo. Vitamin D je produkován v kůži působením slunečního záření (UVB záření), pokud není aplikován opalovací krém, který jeho tvorbě téměř zcela zabrání. Denní dobou s nejvyšším podílem UVB záření je poledne, kdy je intenzita slunce, a tím i riziko spálení nejvyšší. Jak tedy můžeme postupovat, abychom měli dostatek vitamínu D?
- Krátké vystavení se slunci. K doplnění zásob vitamínu D postačí asi 15-20 minut na slunci. Během této doby je obvykle dostatečná vlastní ochrana těla před škodlivým spálením sluncem.
- Užívání vitaminu D prostřednictvím doplňků stravy. Jednoduchý způsob, jak dodat tělu vitamín D navzdory sluneční ochraně. Avšak je potřeba dbát na kvalitní zdroj vitaminu D3.
TIP: OMEGA 3 PLUS od firmy Sponser obsahuje nejen cenné omega 3 mastné kyseliny, ale také denní dávku vitamínu D.
3. Sport a cvičení
Sport má různé účinky na zdraví a imunitní systém. Pohyb má pozitivní vliv na tělo i mysl a přispívá tak ke zdraví, například zvýšeným uvolňováním endorfinů. Cvičení má také přímý dopad na náš imunitní systém. Aktivace krevního oběhu však nezlepšuje pouze fyzickou zdatnost a celkovou pohodu – trénuje a připravuje i imunitní systém a jeho různé mechanismy. Cvičení také snižuje stres. To má pozitivní vliv na kvalitu spánku, který je také důležitým pilířem silného imunitního systému.
Ať už běhání, jízda na kole, dlouhé procházky nebo halové tréninky, dělejte, co vás baví! I krátké a mírné cvičení v délce 20 minut je v mnoha ohledech účinné, např. také protizánětlivě.
Zátěž musí být adekvátní: Všimněte si, že náročný trénink může mít i opačný efekt. Pokud již imunitní systém pracuje na plné obrátky, není radno podstupovat velkou zátěž. Je proto důležité - pokud máte infekci, necvičte!! Tělo pak potřebuje primárně odpočinek a další stres regeneraci jen zpomaluje.
TIP: Cvičte každý den přiměřeně a formou, která vás nejvíce baví. Nezáleží na tom, zda potřebujete podporu pro své vytrvalostní jednotky, chcete budovat svaly nebo tvarovat postavu.
4. Snižte stres a udržujte si pozitivní náladu
Z neustálého stresu se vám může dělat špatně. Negativně působí na imunitní systém, způsobuje zvýšenou hladinu stresových hormonů, a tím výrazně oslabuje organismus. Z evolučního hlediska má stres a vyplavované stresové hormony (hlavně adrenalin a kortizol) pro člověka smysl jako krátkodobá reakce těla na výjimečnou situaci, jako je útěk nebo boj. Zde zajišťují uvolnění dostatečných energetických zásob v těle, které nás činí efektivnějšími.
Vysoká hladina stresových hormonů však nemá být trvalá. Vlivem stresu na imunitní systém se zabýval již nespočet studií (psycho-neuro-imunologie). Výsledek byl vždy stejný: při dlouhodobém stresu klesá celkový počet imunitních buněk v krvi a jejich aktivita, což má za následek oslabení imunitního systému. V důsledku toho onemocníme dříve a častěji, protože máme vůči virům, bakteriím a choroboplodným zárodkům menší odolnost. Rozhodující je v této souvislosti i zdravá střevní flóra jako důležitá bariéra proti choroboplodným zárodkům, aby nemohly pronikat do krve. Výživa má pro zdravou střevní flóru zásadní význam. Strava bohatá na cukr zvyšuje hladinu stresového hormonu (kortizol), zatímco strava bohatá na vlákninu (saláty, zelenina) působí prebioticky a podporuje zdravou střevní flóru. Fermentované potraviny (kysané zelí, jogurty, sýry atd.) působí pozitivně i díky probiotickým bakteriím, které obsahují.
TIP: Pokud je to možné, snažte se eliminovat stresové okolnosti a vědomě relaxovat. Někomu pomáhá sport, jinému hudba, procházka nebo meditace. Bez ohledu na to, jakou techniku či činnost vyberete, zjistěte, co je pro vás dobré a používejte to!
Jezte pestrou a zdravou stravu bohatou na vlákninu a vyhýbejte se potravinám s vysokým obsahem cukru. Efekt můžete podpořit i doplňky stravy.
5. Dostatek spánku
Čím lépe spíme, tím efektivněji může náš imunitní systém fungovat! Dobrý spánek podporuje náš imunitní systém. Nedostatek spánku na druhou stranu způsobuje, že naše imunitní buňky, které vyhledávají a zabíjejí infikované buňky, fungují méně efektivně. Tvoří se méně protilátek. Ty jsou však nezbytné pro boj s patogeny (viry, bakterie atd.), a jsou tedy předpokladem toho, abyste zůstali zdraví a pokud možno neonemocněli. Nedostatek spánku má také nepřímý vliv na náš imunitní systém, protože stresové hormony již nelze stejně dobře odbourávat (viz tip 4). Nedostatek spánku je v dnešním světě jednou z největších příčin stresu s dalekosáhlými následky!
Pokud jde o spánek, je rozhodující jak kvantita, tak kvalita. Většina výzkumů naznačuje, že 7-9 hodin je pro většinu lidí ideální. Zdá se, že pro mnoho lidí je stále obtížnější usnout hlubokým a kvalitním spánkem. Pomoci může dobrá spánková hygiena. Například: pravidelné vstávání a ukládání k spánku, žádná velká pozdní jídla, prostředí pro spánek (snížené světlo a hluk, vhodná teplota, přísun kyslíku). Na druhou stranu alkohol a kouření mají negativní vliv na kvalitu spánku. Poslední hodiny před spaním bychom se také měli co nejvíce vyhýbat kofeinu, stejně jako displeji smartphonu kvůli jeho modré složce světla. Kromě dobré spánkové hygieny má na Váš spánek pozitivní vliv i pravidelná fyzická aktivita (viz tip 3). Pro rychlejší usínání se doporučuje dělat uklidňující věci večer.
TIP: Podpořte také své hormonální a regenerační procesy během spánku «nočním proteinem». Tento protein se tráví pomalu a zajišťuje trvalý přísun aminokyselin do vašeho krevního oběhu.
6. Vitamíny, minerály a sekundární metabolity rostlin
Pokud má tělo k dispozici dostatek elementárních vitamínů, minerálů a sekundárních rostlinných látek, lze podpořit imunitní systém a lépe se vypořádat s patogeny (viry, bakterie). Toto zjištění je shrnuto v mnoha studiích. Vitaminy C a D, stopový prvek zinek a také mnoho sekundárních rostlinných látek jsou zvláště důležité a podporují imunitní systém. Vitamin C je antioxidant, který chrání tělo před látkami poškozujícími buňky. Zvláště velké množství vitamínu C obsahují citrusové plody nebo bobule. Vitamin D (viz tip 2) je primárně produkován působením UVB paprsků na kůži, ale může být také přijímán potravou. Mezi potraviny, které jsou obzvláště bohaté na vitamín D, patří ryby (losos, sleď, tuňák), játra, sýr nebo vejce. Alternativně může být užíván v praxi prostřednictvím suplementu.
Zinek jako stopový prvek je také důležitou živinou pro imunitní systém. Zinek se podílí na mnoha metabolických procesech, včetně tvorby a aktivace imunitních buněk a mnoha enzymů. Inhibuje také množení invazních (rhino)virů a chrání tělu vlastní buňky.
Obranná funkce organismu je do značné míry závislá na rovnováze zinku, proto je nutné zajistit dostatečný přísun tohoto prvku. Zinek se nachází především v mase, ale také v ořeších a obilovinách.
Sekundární rostlinné látky se vyskytují ve velmi široké škále také v ovoci a zelenině. Obvykle mají výrazné antioxidační vlastnosti a mají také zdraví prospěšný vliv, například tím, že snižují oxidační stres a tím podporují imunitní systém.
TIP: IMMUNOGUARD je rostlinný doplněk stravy s funkčními složkami, fytochemikáliemi, vitamíny a zinkem. Byl vyvinut s cílem posílit imunitní systém různými způsoby a chránit tělo před oxidativním stresem.
7. Prebiotika a probiotika
Naše střevní flóra se skládá z velmi mnoha a individuálně odlišných kmenů bakterií. Udržování zdravé střevní flóry má zásadní význam, protože slouží jako první obranná linie proti choroboplodným zárodkům. Střevní bakterie lze specificky podpořit užíváním pro- a prebiotik.
Prebiotická rozpustná dietní vláknina se přirozeně nachází ve vláknitých částech ovoce a zeleniny. Střevní bakterie metabolizují rozpustnou vlákninu z potravy na zdraví prospěšné mastné kyseliny s krátkým řetězcem, a proto se tato složka (jako je inulin a frukto-oligosacharidy) také označuje jako prebiotická vláknina. Stimuluje růst anebo aktivitu prospěšných střevních bakterií.
Probiotika jsou aktivní bakteriální kmeny, které se vyskytují v naší přirozené střevní flóře a jejichž pravidelný příjem v dostatečném množství podporuje udržení normální zdravé střevní flóry. Zejména fermentované potraviny, jako jsou jogurty, sýry nebo kysané zelí, obsahují probiotické bakterie (např. bifidus, lactobacillus).
TIP: Zkuste do svého jídelníčku každý den zařadit alespoň jednu probiotickou, fermentovanou potravinu, jako je bílý jogurt (bez přidaného cukru) nebo sýr. Místo ovocné šťávy jezte celé ovoce, pokud možno i se slupkou (pokud netrpíte závažným onemocněním střev). Z hlediska obsahu vlákniny je obecně vhodnější zelenina než ovoce.
Tyčinky LOW CARB PROTEIN od SPONSER® jsou také bohaté na rozpustnou prebiotickou vlákninu a přirozeně poskytují vysoce kvalitní bílkoviny. LOW CARB PROTEIN SHAKES jsou také speciálně obohaceny o prebiotika. Pohodlně můžete kombinovat příjem prebiotik a probiotik současně. Ideální a lahodný je přírodní jogurt v kombinaci s jednou ze tří lahodných příchutí LOW CARB PROTEIN SHAKE.
8. Kolostrum a nukleotidy
Bovinní kolostrum, známé také jako první mléko nebo mlezivo, se vyrábí z mleziva krav. Kolostrum je bohaté na růstové a imunomodulační živiny, jako jsou imunoglobuliny, laktoferin a růstové faktory. Kolostrum tak poskytuje cenné kofaktory pro udržení zdravého imunitního systému a celkové pohody, které přesahují obsah čistých bílkovin. Protože bílkoviny neslouží pouze k budování a udržení svalové hmoty, ale jsou vyžadovány například i pro tvorbu imunitních buněk, enzymů a hormonů.
NUKLEOTIDY jsou součástí tělesné RNA a DNA. Používají se k rychlému množení buněk a hrají tak důležitou roli v situacích zvýšeného stresu a zvýšené imunitní odpovědi organismu. Všude tam, kde je vyžadována rychlá tvorba nových buněk, např. také v případě infekcí a nemocí, kdy imunitní systém musí rychle produkovat obranné buňky. Existují i další studie pro sportovce, které ukazují, že pravidelný příjem nukleotidů po dobu 4 týdnů posiluje imunitní funkce po „těžkém cvičení“.
TIP: Denně užívejte 20-30 g 100% čistého prášku COLOSTRUM jako přídavek např. do jídla, koktejlů nebo nápojů. IMMUNOGUARD poskytuje přibližně 300 mg nukleotidů z kvasnicového extraktu na jeden sáček. Doporučuje se 1-2 sáčky v obdobích stresu na imunitní systém.
9. Vyhýbejte se alkoholu a nikotinu
Alkohol a nikotin patří vedle stresu (viz tip 4) k rozhodujícím faktorům oslabení imunitního systému.
Alkohol brzdí činnost vlastních obranných buněk, tzv. bílých krvinek. Zejména tzv. „scavenger cells“, které stojí v čele boje proti vnějším patogenům, jako jsou viry, jsou ve své funkci narušeny.
Kouření napadá imunitní systém. Vlastní obranyschopnost těla je snížena a patogeny, jako jsou viry a bakterie, mohou snadněji pronikat a přežít déle, zejména v důsledku narušeného systému průdušek.
Lékařské údaje také ukazují, že kuřáci mají srovnatelně mnohem vyšší pravděpodobnost, že zemřou na léčitelná infekční onemocnění.