Dříve se věřilo, že kyselina mléčná je příčinou bolavých svalů po cvičení. Díky novým studiím však dnes víme, že tato představa je pravděpodobně mylná.
Pokud jste se účastnili vysoce intenzivního intervalového tréninku nebo jiného intenzivního cvičení, pravděpodobně jste pocítili silné pálení ve svalech. Tento pocit pálení je často připisován nahromadění kyseliny mléčné. Rekreační i závodní sportovci léta předpokládali, že pro zvýšení výkonu musí v těle minimalizovat kyselinu mléčnou. Kyselina mléčná ale není příčinou pálení svalů během intenzivního cvičení, není ani zodpovědná za přetrvávající bolest, která může trvat hodiny až dny po intenzivním cvičení.
V tomto článku se dozvíte:
- Jak spolu souvisí laktát, kyselina mléčná a cvičení.
- Jaké mají tyto látky funkce v těle.
- Zda je nutné nebo vůbec možné se kyseliny mléčné zbavit.
Poradíme Vám:
- Co můžete udělat pro to, aby Vaše tělo dokázalo laktát lépe zpracovat.
- Jak snížit zakyselení svalů, které je příčinou pocitu pálení a ztuhlosti při náročných aktivitách.
Je kyselina mléčná to samé co laktát?
Pálení svalů a únava byly tradičně připisovány nadměrnému množství kyseliny mléčné hromadícího se ve svalech při nedostatku kyslíku1, k čemuž dochází například během intenzivního náročného cvičení.
Někdy se můžete v různých textech setkat s tím, že autoři považují kyselinu mléčnou a laktát za synonyma.
V rámci metabolických procesů se však molekula kyseliny mléčné rozkládá na laktát a singulární vodíkový iont (neboli proton).2, 3 Laktát je tedy kyselina mléčná bez jednoho protonu, proto dále v článku budeme mluvit o laktátu.
Jak vzniká laktát?
Aniž bychom se příliš hluboce zabývali biochemií a fyziologií, zjednodušeně to lze vysvětlit takto: Vaše tělo zásobuje svaly energií procesem zvaným glykolýza, při kterém štěpí glukózu a produkuje adenosintrifosfát (ATP).4
ATP je látka, kterou Vaše svalové buňky používají jako palivo. Množství ATP generovaného glykolýzou závisí na tom, zda je během glykolýzy přítomen kyslík.5, 6
Když cvičíte ve vysoké intenzitě, Vaše tělo se stále více spoléhá na rychlá svalová vlákna, aby generovala energii. Tato vlákna však nemají kapacitu využívat kyslík tak efektivně.7Takže při těžkém tréninku (např. při zvedání těžké váhy nebo posouvání svých kardio limitů) je poptávka po ATP vysoká, ale hladina kyslíku nízká.
Když k tomu dojde, glykolýza se stane anaerobním procesem (bez přístupu kyslíku). Při anaerobní glykolýze je konečným produktem rozkladu glukózy - laktát. To má za následek vyšší hladiny cirkulujícího laktátu v krevním řečišti.8 V poslední době však vědci zjistili, že laktát je produkován častěji, než jsme si mysleli – dokonce i v aerobních podmínkách.9
Laktát, který vzniká při anaerobní glykolýze ve svalech, se uvolňuje do krevního řečiště a je vychytáván jaterními buňkami. V játrech je využíván za účasti kyslíku ke glukoneogenezi (proces novotvorby glukózy z jiných než sacharidových substrátů10). Vytvořená glukóza se může uvolnit do krve a odtud se dostat do svalové buňky. Játra tak dodávají glukózu (palivo) přímo pracujícímu svalu. Tento proces se nazývá Coriho cyklus, kdy dochází k propojení anaerobní glykolýzy ve svalech s glukoneogenezí v játrech. Tento děj zabraňuje přílišnému hromadění laktátu v krvi a pomáhá udržovat stálou
Dále může být laktát v ledvinách a ve svalech metabolizován na alanin či pyruvát (Krebsův cyklus). V dýchacím řetězci vznik laktátu poskytuje proton pro NAD + za vzniku NADH.12, 13 hladinu glukózy v krvi.11
Jaké má laktát funkce v těle?
Laktát má ve fyziologii 3 hlavní role a slouží jako:
1) významný zdroj energie pro svaly14, mozek15 a srdce16, 17, 18, - laktát je dokonce výhodnější jako zdroj energie než glukóza.19, 20
2) glukoneogenní prekurzor - prekurzorem je výchozí látka, která může být v těle přeměněna na jinou látku, v tomto případě glukózu. Glukoneogeneze je proces tvorby molekul glukózy z látek nesacharidové povahy, např. z laktátu, pyruvátu, glycerolu, alaninu, glycinu a jiných glukogenních aminokyselin.21, 22, 23, 24
3) signální molekula - signální molekuly jsou obecně látky, které přenášejí informace mezi jednotlivými buňkami organismu. Signální molekuly fungují jako molekuly, které se vážou na receptory nacházející se na cílových buňkách nebo uvnitř těchto buněk.25, 26
Co je příčinou pálení svalů a únavy, kterou cítíte?
Kyselina mléčná má tradičně špatnou pověst, protože se mělo za to, že díky ní svaly pálí během cvičení a pociťujeme únavu. Ale pro rekapitulaci: vedlejším produktem metabolických procesů je laktát, nikoli kyselina mléčná… a také vodíkové ionty, které při rozkladu kyseliny mléčné vznikají.
Laktát je ukazatel únavy a odbourávání glukózy, ale ve skutečnosti není příčinou svalové únavy.27Laktát hraje důležitou roli v buněčných procesech, přičemž některé orgány, jako je mozek a srdce, jej využívají jako preferovaný zdroj energie 27, 28
Pálení, které cítíte, když jste dosáhli maximálního výkonu, je výsledkem cirkulujících vodíkových iontů, které zbyly ve vašich buňkách, které vytvářejí kyselé prostředí spolu s fosfáty – dalšími vedlejšími produkty svalového metabolismu.29, 30, 31, 32
Toto zakyselení dráždí svalová nervová zakončení a způsobuje ztuhlost, tíhu a pálení, mylně připisované kyselině mléčné.33
Pokud k tomu dojde, nezbývá, než zvolnit, vydýchat se a doplnit tekutiny. Na tréninku je dobré mít vždy při ruce kvalitní magnesium ve spreji nebo ve formě krému finské značky Cool-X, které pomůže svaly uvolnit. Případně můžete použít chladivý gel Cool-X, který uleví od bolesti.
Prozkoumejte produkty Cool-X magnesiumZpůsobuje kyselina mléčná nebo laktát bolest svalů?
I když pokles buněčného pH vede k dočasnému pálení během intenzivních sérií, kyselina mléčná není zodpovědná za opožděný nástup svalové bolesti (DOMS), který často následuje po intenzivním cvičení. DOMS je komplikované téma a výzkumníci nadále odhalují poznatky o možných mechanismech jeho vzniku.
Nejčastěji přijímanou teorií je, že DOMS pravděpodobně nastává jako výsledek kombinace lokálního mikropoškození svalových vláken a zánětu, což je ale téma nad rámec tohoto článku.34
Hlavním poznatkem je, že ani kyselina mléčná, ani laktát nejsou zodpovědné za bolestivost, kterou můžete pociťovat 12–72 hodin po tréninku.
Co je laktátový práh?
Laktátový práh je bod, ve kterém Vaše tělo již nemůže odstraňovat laktát stejnou rychlostí, jakou ho produkuje. Laktát se poté začne hromadit v krvi, a to v důsledku:
a) zvýšené produkce laktátu nebo
b) snížené clearance laktátu (tj. množství krve, které se za jednotku času očistí od určité látky).35
Během cvičení hladina laktátu stoupá a laktát se recykluje, aby poháněl další buňky a procesy v těle. K metabolizaci laktátu je zapotřebí kyslík. Ale když při cvičení dosáhnete intenzity přesahující to, co váš aerobní systém zvládne, laktát se nahromadí v krvi.36
Jakmile dosáhnete svého laktátového prahu, Vaše tělo produkuje laktát a uvolňuje ionty vodíku, což má za následek pokles pH a kyselejší prostředí ve vašich svalových buňkách. V tu chvíli se můžete zadýchávat, protože se Vaše tělo snaží zvýšit příjem kyslíku. Tento stav přetrvává, dokud se Váš příjem kyslíku nezvýší natolik, aby pokryl požadavky Vašich svalů. Když si dáte pauzu, můžete si všimnout, že pálení se rozptýlí, když se zvýší buněčné pH a akutní únava ve svalech začne mizet.
U sportovců se někdy měří tzv. laktátová křivka, která charakterizuje odpověď organismu na zátěž vytrvalostního typu. Je to graf závislosti krevního laktátu (mmol/l) na tepové frekvenci (TF/min) nebo podávaném výkonu (W). Křivka se skládá ze 3 částí: aerobní, přechodové a anaerobní. Laktátová křivka vyjadřuje schopnost svalů zpracovávat tuk jako přednostní palivo, recyklovat laktát, a tím šetřit sacharidy jako kritický zdroj energie. Laktátová křivka může být základem pro stanovení zátěžových zón.37Je však třeba podotknout, že nemusí jít o úplně přesné stanovení, protože výsledky ovlivňuje i např. metabolická aktivita jater, které laktát zpracovávají, nebo typ pohybu, kdy se zapojují různé svalové skupiny. Dnes již existují i jiné, jednodušší a méně invazivní metody měření výkonnosti, které umožní sportovci upřesnit, jak trénovat na určitých „stupních intenzity zátěže“.38
Hromadění laktátu, ke kterému dochází v důsledku snížené clearance laktátu, je závažnějším problémem. Za sníženou schopnost zpracovávat laktát je primárně zodpovědná snížená funkce jater a ledvin. Ke snížení funkce těchto orgánů může dojít z různých důvodů, např.:
Laktátová acidóza jako nebezpečný zdravotní stav
Laktátová acidóza je nebezpečný stav způsobený nahromaděním laktátu v krvi přesahujícím 4 mmol/l, kdy je pH krve menší nebo rovno 7.250, což může být způsobeno omezeným průtokem krve do určitých tkání nebo jinými problémy.49
Zvýšené hladiny laktátu v krvi jsou často známkou různých onemocnění.50
I mírně zvýšené hladiny laktátu, ke kterým dochází v důsledku špatného zpracování laktátu, mohou být velmi škodlivé. Vyšší úmrtnost je spojena se zvýšenými hladinami laktátu mezi 2 mmol/l a 4 mmol/l, což se označuje jako hyperlaktatémie.50
Zatímco dočasná hyperlaktatémie může být způsobena cvičením, laktátová acidóza by se neměla u lidí s normální funkcí ledvin a jater v důsledku intenzivního cvičení vyskytnout.
Cílem léčby nemá být snížení laktátu, ale odstranění patologické příčiny jeho abnormálního vzestupu (tj. laktát je pouze varovný signál).51
Je nutné (nebo možné) zbavit se laktátu?
Tělo přirozeně zpracovává laktát v játrech a ledvinách. Jak již bylo zmíněno, vysoce intenzivní cvičení, které překračuje aerobní kapacitu těla, způsobuje hromadění laktátu.
Když přestanete cvičit nebo snížíte intenzitu cvičení, Vaše tělo bude pokračovat ve zpracovávání laktátu, kdy se obvykle rozptýlí pálení a únava způsobená poklesem pH.
Pokud jste celkově zdraví, není třeba se laktátu zbavovat tím, že budete dělat něco speciálního. Vaše tělo má dobře vyladěný mechanismus pro zpracování laktátu.
Jak zabránit hromadění laktátu?
Laktát tedy bude vznikat v každém případě, ale je možné zvyšovat tréninkem laktátový práh a tělo na větší zátěž adaptovat.
Bez ohledu na to, jak jste fit, pokud překročíte svůj laktátový práh, hodiny okamžitě začnou tikat a vynaložené úsilí se Vám pravděpodobně nepodaří dlouho vydržet. Naopak cvičení pod laktátovým prahem umožňuje udržet energii po velmi dlouhou dobu.
Trenéři a vědci už začínají chápat, že cílem tréninku není produkovat méně laktátu, jak se tradičně předpokládalo, ale zlepšit schopnost těla zpracovávat laktát z krve. V podstatě byste měli cvičit, abyste zlepšili míru využití (clearance) laktátu. Obvyklou strategií je střídání různě dlouhých intervalů v rychlejším (laktát se hromadí) a pomalejším tempu (laktát se zpracovává). Délka a intenzita zátěže v jednotlivých intervalech závisí na stupni trénovanosti a na typu sportu / cílové délce běžecké tratě. Případně se používá metoda střídání krátkého a vysoce intenzivního cvičení (např. 20-40 sekund jízdy na cyklistickém trenažéru / v silovém tréninku 5 dřepů se závažím) a izometrického cviku (např. setrvání 20 sekund v podřepu).52, 53, 54
Základní rady:
1) Udržujte správnou hydrataci těla během cvičení, pomůžete tak udržet Vaše tělo v optimální funkci (o hydratačních strategiích a prevenci vzniku křečí se můžete dočíst na našem blogu).
2) Stravujte se pestře a vybírejte si kvalitní zdroje vody a potravin, abyste tělu dodali všechny potřebné živiny, vitamíny a minerály a energii. Jelikož má na efektivní zpracování laktátu velký vliv funkčnost jater, podpořte je pravidelnou konzumací hořkých rostlin, jako je pampeliška, artyčok, polníček, rukola nebo čekanka. V kuchyni více zapojte kurkumu (pozor na předávkování kurkuminem v doplňcích stravy, které může naopak vést k poškození jater). Cholin přispívá k udržení normální činnosti jater a přispívá k normálnímu metabolismu lipidů. Najdete jej ve větším množství ve vaječných žloutcích, vnitřnostech nebo v obilných klíčkách. Játrům prospějete také příjmem dostatečného množství vitamínů B, které se vyskytují např. v kvasnicích, v lahůdkovém droždí, celozrnných obilovinách, ovesných vločkách, mléce, sýrech, vejcích, játrech, listové zelenině atd.
3) Postupně tělo adaptujte na zátěž systematickým tréninkem, abyste podávali výkon s vyšší intenzitou s maximálním clearance laktátu. To však vyžaduje, abyste zlepšili efektivitu svého aerobního systému.
4) Nezapomeňte na důkladnou regeneraci po tréninku, která je velmi důležitá nejen pro zachování těla v rovnováze, ale také pro zvyšování výkonnosti, viz blogový článek.
5) Dodržujte správné techniky dýchání (nosem), které umožní lepší zásobení tkání kyslíkem.
6) Můžete vyzkoušet doplňky stravy pro sportovce, které snižují acidózu ve svalech a zrychlují zpracování laktátu. Tyto doplňky si představíme níže.
Jaké suplementy mohou pomoci snížit zakyselení svalů?
SPONSER LACTAT BUFFER
Příliš mnoho vodíkových iontů v pracujících svalech snižuje pH svalů a vytváří kyselé prostředí, což způsobuje nepříjemné pocity.55, 56
Hydrogenuhličitan sodný (neboli bikarbonát sodný), který je základem produktu LACTAT BUFFER, má alkalické pH 8,4 a může hrát významnou roli při snižování přebytečného vodíku během anaerobního cvičení.57 Pro zajímavost, tělo si samo přirozeně tvoří bikarbonát v ledvinách a udržuje si tak správnou hladinu pH.58
Doplnění hydrogenuhličitanu sodného může zlepšit výkon: rychlost, výbušnost, pracovní kapacitu a dobu do selhání.59, 60, 61Rovněž se zdá být tato látka prospěšná i pro svalovou vytrvalost.62
Jak se hydrogenuhličitan sodný obsažený v LACTAT BUFFER liší od běžné jedlé sody, kterou můžete koupit v obchodě? Jedlou sodu lze sehnat v různé kvalitě. Od firmy Sponser vyniká maximální čistotou a je vyrobena v té nejvyšší potravinářské kvalitě. Oproti některým konkurenčním výrobkům na poli sportovní výživy obsahuje navíc i citrát sodný, který má rovněž pufrovací schopnosti (tlumí výkyvy v acidobazické rovnováze)63 a navíc je jemnější k žaludku. Obě tyto substance se mimo jiné používají také jako antacida, tedy ulevují od pálení žáhy (refluxu) z důvodu nadměrné produkce žaludečních kyselin.64
LACTAT BUFFER má velmi specifické užívání, které je nutné dodržovat. Užívá se pouze 5-6 dní před klíčovými závody. Tabulku s dávkováním dle váhy najdete na našem eshopu. Nesmí se užívat spolu s mlékem. Pokud máte po vypití pocit nadýmání (v žaludku vzniká CO2), rozdělte denní dávku do více porcí, zapíjejte dostatečně vodou (10 ml / kg), LACTAT BUFFER pijte pomalu (30 až 60 minut) a namíchaný nápoj přijímejte spolu se sacharidovou svačinkou (např. HIGH ENERGY BAR). V den závodu využijte poslední dávku 2 až 2,5 hodiny před startem.
Co dělat v případě, kdy Vám LACTAT BUFFER nedělá dobře od žaludku ani když dodržíte rady ohledně minimalizace nepříjemných pocitů v žaludku po jeho užití? Dejte přednost BETA-ALANINU a místo LACTAT BUFFERU užívejte před závody směs alkalických minerálů BASIC MINERALS. Tyto minerály mají mnoho benefitů (viz blogový článek) a též pomáhají snížit acidózu v těle.65, 66
SPONSER BETA-ALANINE
Svalový karnosin slouží jako fyziologický pufr, má antioxidační vlastnosti, ovlivňuje regulaci enzymů a ovlivňuje regulaci vápníku v sarkoplazmatickém retikulu v příčně pruhovaných svalových vláknech (ovlivňuje svalovou kontakci). Bylo prokázáno, že suplementace β-alaninu (např. 2-6 gramů/den) zvyšuje koncentrace karnosinu v kosterním svalstvu o 20-80 %. Beta-alanin je neesenciální aminokyselina.75
Suplementace β-alaninu rovněž zabraňuje poklesu intracelulárního (vnitrobuněčného) pH během vysoce intenzivních kontrakcí a nakonec vede k mírnější acidóze díky zvýšení hladiny myocelulárního karnosinu (ve svalových buňkách).76 Zdá se, že dokáže oddálit neurosvalovou únavu.77
BETA-ALANINE se užívá 2x denně po 2 tabletách spolu s jídlem. Pokud poté ucítíte na kůži lehké mravenčení, není třeba se obávat, je to neškodná reakce těla na beta-alanin.
Více o BETA-ALANINU se dozvíte v našem blogovém článku.
Z našich zkušeností je velmi výhodné LACTAT BUFFER a BETA-ALANINE kombinovat. Kombo těchto produktů vykazuje synergické působení.
LACTAT BUFFER má spíše extracelulární efekt (působí mimo buňky) a používá se pouze před závody.
BETA-ALANINE má naopak intracelulární efekt (působí uvntiř buněk) a je určen pro dlouhodobou suplementaci, po dobu cca 8-10 týdnů78, ideálně spolu s kreatinem.79, 77.
Závěrem
Dříve byl laktát považován za metabolický odpad. Dnes víme, že laktát je velmi důležitou součástí energetického metabolismu. Ačkoli byl historicky obviňován z bolesti svalů, není za tento účinek zodpovědný a ve skutečnosti je palivem pro mnoho orgánů našeho těla.
Laktát vzniká jako vedlejší produkt anaerobní glykolýzy při vysoce intenzivním cvičení. Zároveň dochází k hromadění vodíkových iontů. Tento jev je považován za příčinu únavy, ztuhlosti a pálení svalů, které pociťujete při tomto typu fyzické aktivity.
Při intenzivním cvičení tedy dochází k přechodnému zvýšení hodnot laktátu v krvi. Tělo disponuje přirozeným procesem pro odstraňování laktátu, který závisí na správné funkci ledvin a jater a na přísunu kyslíku. Zvýšení hladiny laktátu v krvi způsobené metabolickou dysfunkcí (laktátová acidóza) je zcela jiný případ, který je potřeba řešit se zdravotníkem.
Důležité je udržovat játra a ledviny v dobrém stavu a být dostatečně hydratovaní (voda + elektrolyty). Zpracovávání laktátu můžete také zlepšit / urychlit pomocí tréninku, kdy je vhodné adaptovat tělo na zátěž postupně. Zároveň se vyplatí zařadit do aktivit intervalový trénink o různé intenzitě nebo střídání vysoce intenzivního cvičení a izomerických cviků, kdy tělo zůstává po určitou dobu v určené poloze. Nezapomínejte ani na aktivní odpočinek mezi sériemi a na důkladnou regeneraci mezi tréninky.
Prostřednictvím tréninku můžete zvýšit svůj laktátový práh, což znamená, že budete moci cvičit tvrději nebo běhat rychleji, než dosáhnete bodu, kdy se laktát začne hromadit a Vaše svaly se unaví. Kromě toho můžete rovněž využít specifických doplňků stravy (LACTAT BUFFER a BETA ALANINE), které Vám pomohou snížit zakyselení svalů, a sportovních krémů/ sprejů, jež uvolní již ztuhlé svalstvo.
Buďte s námi o krůček blíže k vítězství!